České sociální vědy v exilu

České sociální vědy prošly, podobně jako jiné vědní obory, třemi exilovými vlnami – po okupaci Československa v roce 1939, po nástupu komunistického režimu v roce 1948 a po ustavení tzv. normalizace jako důsledku vojenské intervence do obrodného procesu v roce 1968. V knize jsou zastoupeny jen dvě exilové vlny – poúnorová a "normalizační". Kniha ukazuje na základě osobních rozhovorů, případně publikovaných interview, jak se nucení běženci vyrovnávali s novým prostředím, jak byli přijati a jak postupně dosahovali akademických, případně expertizních pozic na univerzitách a dalších pracovištích. Publikace je založena především na dvou základních "stavebních kamenech" – na vlastních výpovědích českých exilových sociálních vědců (nejen sociologů, ale i některých historiků a politologů), které reprodukují poměrně věrně dobové ovzduší, a na ukázkách z jejich děl, jak z dob předexilových, tak z dob strávených v zahraničí. Publikace snad vhodně doplňuje dosud vydané knihy o českém exilu, protože speciální pozornost sociálním vědám zatím věnována nebyla. V tomto ohledu chce být kniha prvním vykročením na cestě k úplnějšímu poznání vývoje české sociologie, z níž exil nelze vyloučit. Vychází mimo ediční řady.

  • Nakladatel:
    SLON
  • ISBN:
    978-80-7419-064-3, EAN:
    9788074190643
  • Popis: 1× kniha, brožovaná, 291 stran, 14 × 20 cm, česky
  • Rozměry: 14 × 20 cm
  • Rok vydání:
    2012

Cena v obchodě: 50